Mikroregion Lupków - Cisna - Wetlina; Bieszczady

Tento karpatský mikroregion, který jsme nazvali podle dnes nejvýznamnější obce západních Bieszczad (česky Běščady) - Cisny. Samotný název Bieszczady - slova "biesy" a "czady" (česky "běsy" a "čáry") již naznačují dávnověkou tajemnost tohoto koutu Karpat. Neopakovatelná atmosféru opuštěných luk, pustých údolí, bukových lesů, na východě u hranic s Ukrajinou i travnatých polonin, pohnutá historie oblasti se stopami válečných bojů, opuštěné křížky po vysídlených obcích a neopakovatelná atmosféra lesní úzkokolejky láká po generace romantiky, svobodomyslné tuláky, ale i umělce, hudebníky a milovníky "karpatských" hor vůbec… Samotný region s poloninami, dnes v Bieszczadském národním parku popisují podrobně dva internetové servery www.bieszczady.pl a www.bieszczady.net.pl a také fundacja.bieszczady.pl. My však nabídneme naše tipy v západní, méně navštěvované části Bieszczad mezi Lupkowem a Wetlinou s neopakovaným genius loci… Obec Cisna se nachází přibližně na půl cesty tímto územím a přibližně v polovině trasy původní lesní úzkokolejky spojující Nowy Lupków a Wetlinu.

ZÁPAD	STŘED	VÝCHOD

Historie území

Těžké přírodní podmínky a odlehlost nedovolovali dlouho území Bieszczad vyšší měrou osídlit a zakládat obce. První osady a obce vznikaly od 14. do 17. století, zpravidla na důležitých obchodních stezkách do Uher - podél řeky Oslawy, Solinki a Sanu. Přestože bylo území opakovaně pleněno nájezdy uherských hord a dobyvačných tatarských tlup již v 16. století, především výpady Sedmihradského kníže Jiřího Rakocziho v polovině 17. století, až 20. století zasadilo většině obcí několik těžkých ran, kdy se přes území přehnaly obě války. Především období konce 2. světové války a následné desetiletí jsou komplikovanou kapitolou dějin tohoto území a vedlo k dlouhodobému vysídlení kraje. S postupem sovětských vojsk směrem na západ na konci války došlo k zatlačení Ukrajinské osvobozenecké armády UPA právě do oblasti jihovýchodního Polska – do oblasti Bieszczad, kde žily početné ukrajinské a rusínské menšiny – Lemkové a Bojkové (východně od řeky Oslawa). UPA bojovala již od počátku 20. let za nezávislost Ukrajiny nejdříve proti Sovětskému svazu, zpočátku ve spolupráci s Němci, později však i proti nim, což se jí stalo v podstatě s ohledem na poválečný vývoj osudným. Podle jejího vůdce Stěpana Bandery byla UPA nazývaná též "Banderovci" (v ideologicky zmanipulované historii jim byl přidělen statut škůdců komunismu a nepřátel Sovětského svazu), marný byl i jejich poválečný přechod přes naše území do zajetí západních spojenců. Jejich boj za nezávislost Ukrajiny se stal v běhu válečných událostí beznadějný a nakonec se z toho stal boj proti všem – proti jedné i druhé vojenské velmoci, boj o vlastní život.

Zjednodušeně řečeno, právě záminka k likvidaci vojsk UPA na tomto území v roce 1947 vedla také k zahájení mohutné vysídlovací akce Wisla (nebo možná lépe a výstižněji řečeno odsunu) zdejších především ukrajinských menšin do nově zabraných polských území po Němcích na západě země a do přímořských oblastí. Zdejší vesnice byly v rámci akce Wisla vysídlovány, pleněny a likvidovány nejen polskou a Rudou armádou, které vesnice srovnávaly se zemí aby se její původní obyvatelé neměli kam vracet, ale i skupinkami "banderovců", kteří neměli již ve svém beznadějném boji "proti všem" co ztratit a vyháněli nově dosídlené obyvatele a drancovali jejich obydlí. Výsledkem byla "buldozerizace" většiny vesnic (jak celou činnost jeden můj kamarád výstižně nazval), přibližně v podhorském pásu podél hranic od Dukelského průsmyku až k nově vytyčené tehdejší polsko-sovětské (dnes ukrajinské) hranici v roce 1951, tedy až 6 let po válce, kdy se z tohoto území postupně stáhla sovětská vojska. V této době byla zničena většina kulturních a historických památek této oblasti, celkem bylo vysídleno na 135 tisíc obyvatel a zaniklo mnoho velkých a významných obcí, jako třeba Lupków. Celé území bylo až do roku 1951 uzavřeno a vedeno jako vojenský prostor, jen na doplnění - v té době došlo též na více než 40 let k uzavření železniční tratě z Medzilaborců do Lupkowa a tunel byl zatarasen betonovými kvádry, aby z této oblasti neutekla živá duše. V 70. letech byl beznadějně vysídlený kraj uměle osídlován, do hor byli přemisťováni mnohdy nejen politicky nepohodlní občané PLR, ale i kriminální případy na těžkou práci v lesích - díky tomu zde stále žije mnoho "vykořeněných" lidí bez vztahu k území.

Příjezd do oblasti

Do Lupkowa opět vlakem

Pokud se do oblasti vydáte z Čech a Moravy vlakem, vhodné je využít rychlíku Praha - Humenné, nově nazvaného R 225 Šírava (odj. z Prahy hl.n. je ve 22.07 h), který do cíle cesty přijede v 9.41 hodin. Hned vlevo, vedle staniční budovy v Humenném, se nachází nadživotní socha Švejka, který právě tudy projížděl v roce 1915 do Haliče přes Medzilaborce a Lupków. V 10.19 h pokračujeme z Humenného motoráčkem dále až do Medzilaborců (příj. v 11.44 h). Do Medzilaborců stojí zpáteční jízdenka z Prahy při použití nabídky CityStar Slovensko 1 316 Kč (tzn. jeden směr vyjde na 658 Kč), lůžkový příplatek stojí 285 Kč za jednu jízdu (2. až 5. spolucestující zaplatí jen 1 115 Kč za oba směry). Toto svérázné, podkarpatské městečko nabízí zajímavosti a památky skoro ze všech historických etap, které zásadně zasáhly do vývoje Evropy. Po prohlídce světoznámého muzea Andyho Warhola nezbývá než nasednou na turisticky vyhledávaný mezistátní spoj Medzilaborce - Lupków přes Lupkowský tunel, který po svoji více než 130 letou historii zažil mnohé slavné okamžiky, ale i mnohokrát byl zcela zničen a zavalen.

Motoráček z Medzilaborců do Lupkowa jezdí dvakrát denně, v 7.47 h a 16.03 h, pouze v období letních prázdnin, od 22. června do 2. září vždy v pátek, sobotu a neděli. Železniční společnost Slovensko – ŽSSK nabízí cestujícím, především turistům, druhý rok výhodnou nabídku. Zvýhodněnou zpáteční jízdenku v relaci Medzilaborce – Nowy Lupków za cenu 1,5 Eur (0,75 Eur poloviční), která platí 3 dny! (nikoli 2 dny jako obvykle a lze ji využít na víkendovou návštěvu polských hor). Z Lupkowa, se lze již s batohem vydat na hraniční hřeben a opuštěnými horami na východ směrem k Cisně a dále d poloninám. I v případě delšího pobytu se vyplatí jet vlakem jedním směrem na tuto zvýhodněnou zpáteční jízdenku platnou jen 3 dny, přestože ji zpět nevyužijete nebo si při cestě koupíte novou "zpáteční". Zpáteční mezinárodní jízdenka s platností 2 měsíce totiž v relaci Medzilaborce – Nowy Lupków však stojí v přepočtu cca 168 Sk. (proto lze při delším pobytu v horách k návratu využít turistickou trasu z Balnice do Osadného a odtud busem na vlak do Sniny nebo Humenného). Z Lupkowa odjíždí motoráček do Medzilaborců v 8.30 a 16.40 h. Bližší informace o cenách jízdenek ŽSSK na www.slovakrail.sk. Tuto sezónu lze opět přepravovat z Medzilaborců do Lupkówa Gr. kola (Lupków je vhodným výchozím místem pro cykloturistiku v podhůří Bieszczad – viz. náš článek) za cenu 40 Sk za kus.

Do Cisny přes Balnicu pěšky a úzkokolejkou

V případě, že se do oblasti Cisny vydáte mimo letní turistickou sezonu nebo chcete zamířit přímo do Cisny, od rychlíku R 225 Šírava lze z Humenného v sobotu v 10.30 h pokračovat autobusem do Osadného (s přestupem ve Snině) a asi 1,5 hodiny po žluté značce dojít přes turistický přechod do osady Balnica, otevřený od 1. 4 do 30. 9 (pozor, na mapě VUKV Harmanec č.118 je chybně uvedeno datum otevření přechodu od 1.6.): bližší informace o režimu provozu na http://www.strazgraniczna.pl. Odtud lze v létě po malém občerstvení pokračovat úzkokolejkou do Cisny, vlak odjíždí o víkendech 15.25 hod (úzkokolejka zajíždí do vzdálenější Woli Michowé), ve všední dny ve 14 hodin.

Autem přes přechod Palota - Radoszyce

Tato nově vybudovaná silnice přes Laborecký průsmyk (684 m) a hraniční přechod z prostředků EU zjednodušila především přístup do oblasti Bieszczad motoristům, ale i pěším a cyklistům (nejbližší další přechod je až na Dukelském průsmyku). Přechod je otevřen od listopadu 2003 celoročně a doposud je využíván především místními obyvateli a turisty (omezení pro automobily do 7,5 tuny). Hraniční kontrola a závora se nachází hned za obcí Palota, nikoli na hraničním hřebeni. Pro cestu autem z Prahy na východní Slovensko se vyplatí využít autovlak Praha - Košice, který z Prahy odjíždí ve 20.02 jako R 423 Cassovia (nakládka auto probíhá na terminálu do 18.45 hod) a v cíli své cesty - v Košicích je v 6.48 h a o půl osmé, po vyložení auta, již můžete pokračovat dále. Cena za přepravu auta včetně jízdenky pro řidiče je 884 Kč, příplatek do ubytovacího vagónu, zpravidla lůžkového vozu je za atraktivní cenu 126 Kč. Spolucestující zaplatí příplatek do ubytovacího vozu za zvýhodněnou cenu 126 Kč a jízdné, které při zakoupení zpáteční jízdenky City Star Slovensko za cestu tam a zpět z Prahy do Košic a zpět 1 146 Kč. Při současném zakoupení cesty autovlakem TAM i ZPĚT zaplatíte za přepravu automobilu a jízdného pro řidiče pouze 1 451 Kč, tj. pouze 725 Kč v jednom směru. Bližší informace najdete na www.cd.cz.

Pozn.: ceny jsou orientační, závislé podle aktuálního kurzu EUR-Kč

Turistický přechod přes sedlo Ruské

Ze Stakčína lze proti proudu řeky Cirocha vystoupat k přehradě Starina a přes zaniklou obec Ruské, která byla vysídlena v roce 1986 v souvislosti s výstavbou nádrže napitnou vodu, až na sedlo Ruské v nadm. výšce 801 m. Zde se nachází turistický hraniční přechod Ruské - Roztoki Górne pro pěší a cyklisty otevřený od 1.4. do 30.9 - viz. www.strazgraniczna.pl. Dále údolím řeky Roztoczka sestoupíme do osady Majdan a do Cisny.

Cykloturistika

Oblast Biesczczad, především západní část popsaná v rámci našeho mikroregionu, je vhodná pro cykloturistiku. Ač již se z Medzilaborců vydáte přes silniční přechod Palota - Radoszyce nebo si kola přes Lupkowský průsmyk vyvezete vlakem, z Lupkowa lze již pokračovat po polních a lesních cestách, opuštěnými horami přes místa původních vesnic Zubieňsko, Wola Michowa, Balnica, Solinka do Majdanu a Cisny. Odtud pak přes Roztoki Górne a sedlo Ruské po staré obchodní stezce Porta Rusica údolím Cirochy a podél vodní nádrže Starina až do Stakčína - tento trek je popsaný na další stránce.

Nadace Zielony Rower www.zielonyrower.pl buduje na pomezí polsko-slovensko-ukrajinském cyklotrasy s návaznou turistickou infrastrukturou (ubytování, stravování), aktivitami pro volný čas a tipy na kulturní zajímavosti. V tomto roce je připraveno na tisíc kilometrů cyklotras především v polských Bieszczadech, slovenských Bukovských vrších s možností přejezdu po území Ukrajiny (přechod Ubľa - V. Bereznyj a Krosczenko - Wolica).