Ukrajina (ukrajinské Karpaty) - přehled pohoří

Na ukrajinské Karpaty připadá z celkové rozlohy Karpat jen asi 11%. Přesto se na takto relativně malém území vytvořil neobyčejně bohatý a členitý reliéf s neobyčejně bohatými biotopy. Nejvyšším vrcholem ukrajinských Karpat je Hoverla (2 061 m), která je nejen nejvyšším vrcholem Ukrajiny, ale zároveň nejvyšším vrcholem flyšového pásma Karpat. Ukrajinské Karpaty leží v jihozápadním výběžku Ukrajiny a jsou ohraničeny státní hranicí se Slovenskem, Maďarskem, Polskem a Rumunskem (s nímž má nejdelší společnou hranici) na západě a jihu, na severu a východě pak stepmi rovinaté Ruské tabule. Celková rozloha Ukrajiny činí 603 700 km², což z ni činí druhou největší zemi Evropy hned po Ruské Federaci. Počet obyvatel je podle sčítání lidu z roku 1994 (poslední dostupný spolehlivý údaj) 52 miliónů. Ukrajinské Karpaty svým horským charakterem silně kontrastují s převažujícím stepním charakterem zbývající Ukrajiny. Geografické členění horských celků Zakarpatské Ukrajiny, Haliče a Bukoviny (ukrajinských Karpat) je poměrně složité a podrobně je popsáno v turistickém a trekovém průvodci Ukrajinské Karpaty.

Ukrajinské Karpaty. Divoká a nádherná krajina oblých zelených kopců s velkými pastvinami prozvučenými cinkotem zvonců pasoucích se ovcí a kraviček, hlubokých lesů i rozlehlých obilných lánů lemovaných prašnými silnicemi a malými vesničkami. Ale také industriální krajina s rozrůstajícími se městy s řadou architektonických skvostů, rušnou dopravou a bohatým kulturním a společenským životem. To vše charakterizuje území ukrajinských Karpat, které se rozkládají na území třech regiónů s odlišným historickým vývojem, rozdílnou kulturou a mnohdy i jazykem resp. nářečím. Řeč je o Zakarpatí (Zakarpatské Ukrajině, Podkarpatské Rusi), Haliči na severu a Bukovině na východě Východních Karpat. Dnes zasahují ukrajinské Karpaty do čtyř oblastí Ukrajiny – Zakarpatské oblasti, Lvovské oblasti, Ivano-Frankovské oblasti a Černivecké oblasti. O Zakarpatí se v minulosti dělilo Maďarsko (Uhersko) a později vzniklé Československo, jižní Halič byla součástí Polska a Bukovina součástí Rumunska. Střídali se tady ovšem i další vládci, ať již z Ruska, tatarská Zlatá horda z Asie či Turci z Malé Asie. Ukrajinské Karpaty jsou dodnes divokou a poměrně opuštěnou horskou oblastí, kde můžete spatřit vlka či medvěda, kde můžete tábořit prakticky kdekoliv, kde můžete narazit na velká stáda ovcí a krav či volně pasoucích se koní na rozlehlých poloninách, kde můžete posedět v přátelském hovoru s usedlíky žijícími v zastrčených a mnohdy Bohem zapomenutých vesnicích s domky rozesetými ve stráních, kde můžete zažít a vidět to, co je již v jiných částech Evropy nemožné. Zapomeňte na udržované a dobře značené chodníky z našich hor, na četné horské chaty, lanovky či asfaltové silnice vedoucí na hřebeny. Těch je tady opravdu poskrovnu. Snad mimo Siněvirského národního parku, oblasti Jablonického sedla či některých částí Horhan. Zapomeňte na snadnou dostupnost hor, na snadnou orientaci. Těšit se však můžete na rozlehlé lučnaté pláně Polonin či hluboké lesy Horhan, kde mnohdy nepotkáte poutníka po celý den. Těšit se můžete na posezení u večerních ohňů či na noclehy v salaších a kolibách. Toho všeho vám naopak mohou ukrajinské Karpaty poskytnout velice mnoho. Nepřeberné množství zážitků a vjemů, které jsou přece hlavním cílem všech turistů prahnoucích po nevšedních zážitcích a po poznání. Přesto vše však začíná i do horských oblastí pronikat pomalu a nezadržitelně civilizace spolu s tím, jak se zlepšují ekonomické podmínky ve zbylých částech Ukrajiny.