Polonina Svidovec, největší polonina ukrajinských Karpat

Svidovec byl za první republiky považován za nejkrásnější partii Polonin. Také jde o největší z Polonin. Vždyť délka hřebene činí dobrých 60 kilometrů, navíc z hřebene vybíhají četné boční a značně mohutné rozsochy, které jsou tady zvané plajky. Těmi největšími jsou rozsocha (plajka) Apecká, Stajkova, Hlaskulova, Kobylecká, Kosovská a Bliznická. Největší z nich je Kobylecká polonina. Geologické podloží tvoří především pískovce, vápence a podobné horniny. Mohutný hřeben je zvlněn jen mírně. Nejvyšším vrcholem celého pohoří je vrchol Bliznica, který dosahuje výšky 1 883 metrů. Zvlášť dobře je tady patrný ostrý přechod mezi pásmem lesa a pásmem vrcholových polonin. Les je dubový, výše pak převážně smrkový. Dalšími významnými vrcholy v této oblasti jsou Tempa (1 634 m), Tataruk (1 710 m), Tatulska (1 774 m), Unharjaska (1 707 m, dříve Stik) řada dalších.

V tomto pohoří nalezneme četné stopy po diluviálním zalednění. To připomínají četné ledovcové kotle, na jejichž dnech se lesknou třpytivá oka ples. Plesa jsou ale nevelká a například s tatranskými plesy se nemohou rovnat. Snad až na Velké pleso (1 588 m), které je svou velikostí druhým největším plesem (po Siněvirském jezeru) celé Zakarpatské Ukrajiny. Nachází se ve skalnatém kotli na jižní straně pohoří.

Nejvýznamnějšími turistickými středisky, která se nacházají v podhůří, jsou Jasiňa, Rachov, Kobyleckaja Polana a Lopuchov. Za poslední se musíme zmínit o místní unikátní flóře. Nalezneme tady řadu chráněných rostlin a karpatských endemitů. Nejvzácnějším pak asi bude protěž alpská známá u nás jako plesnivec. V pohoří rovněž existuje horská služba, kontakty na níž naleznete na následující stránce.

Další související články: