Obnova značení v Usť Čorné
Ti, kteří pravidelně sledují naše stránky, si možná vzpomenou na začátek aktivit
spojených s vytvářením systému turistického značení v Zakarpatské oblasti Ukrajiny. V roce
2007 začaly z iniciativy časopisu Treking vlastní značkařské
práce, hrazené pouze formou sponzorských příspěvků a darů kamarádů, vlastní práci prováděli
dobrovolníci z Čech, Polska a Ukrajiny. První trasy vznikly v orientačně náročném pohoří
Gorgany a v okolí Usť Čorné a Koločavy
- tehdy bylo vyznačeno okolo 200 kilometrů tras, díky dobrovolníkům a za pomoci KČT, především
Karla Markvarta.
Velkou měrou se podílela na značení Ukrajinská horská služba - HPRZ, která maximálně
pomáhala při realizaci značení a při plánování tras. Postupně se podařilo ve spolupráci
a za finanční podpory především Ministerstva zahraničí ČR prostřednictvím společnosti Člověk
v tísni, Hnutí Duha Jeseníky a v posledních letech díky projektu Česko-polského fondu MZV
a Malému lokálnímu projektu rozvojové spolupráce MZV vyznačit v Zakarpatské oblasti téměř
800 kilometrů tras. Dnes červená turistická značka vede již od slovenské hranice, z Velkého
Berezného až na Hoverlu!
Díky změnám ve vedení ukrajinské horské služby, které přišly s politickými změnami v Kyjevě,
díky chaotickým reorganizacím na přelomu roků 2011/2012, kdy zanikla horská služba v Ivano-frankovské
a Lvovské oblasti (byla sloučena s požární ochranou v rámci MNS), jsme bohužel přišli o podporu od
tohoto prestižního partnera na Ukrajině a iniciativu převzaly nevládní organizace, především Karpatské
stezky. Jejich dobrovolníci a značkaři značí velkou část tras a vedou jednaní na místních úrovních se
zástupci parků a místní administrativou.
Nepodařilo se tak přenést údržbu o vybudované značené trasy na místní služebny HS, resp.
místní odbory turistiky, v nedohlednu se jeví i přijetí "středoevropské" normy značení
(dle metodiky KČT a PTTK), ta měla být předložena v roce 2011.
Nejstarší vyznačené trasy, před pěti lety v okolí Usť Čorné začaly chátrat. Aby zůstalo
značení funkční a plnilo svoji funkci, bylo potřeba začít s obnovou nejstarších tras. Díky
prostředkům Malého lokálního projektu rozvojové spolupráce MZV jsme zahájili v červenci
2012 s obnovou první stovky kilometrů tras v okolí Usť
Čorné - na polonině Krásná,
Svidovec a nástupní trasy na Gorgany.
V letech 2008 a 2009 navštívilo oblast Usť Čorné nejvíce turistů (v roce 2008 - cca 4 600 /
v roce 2009 - cca 6 900), přičemž od roku 2009 převažují ukrajinští turisté nad Čechy a Poláky.
Bohužel rok 2010 a 2011 zahájil pokles zájmu o ukrajinské hory především ze strany Čechů a Poláků
- v posledních dvou letech přešlo za léto přes Usť Čornou odhadem 3 250, resp. 2 300 turistů.
Tento rok je úbytek turistů ještě znatelnější - i přes překrásné počasí jsme potkali za
celý týden na trasách 4 (!) turisty - dva z Čech a dva z východní Ukrajiny. Pro odpůrce
offroadů na poloninách uvádíme že v roce 2010 přes poloniny přijelo do Usť Čorné 215 terénních
aut! Motorky a čtyřkolky přestala horská služba evidovat, odhadem jich bylo více než třista.
Fotbalové Euro 2012 možná prospělo některým regionům (a skupinám), ale třeba v Ťačevském
regionu (kam patří Usť Čorná) ještě nezačala od zimy oprava silnic 2. a 3.kategorií, veškeré
prostředky na infrastrukturu byly přesunuty do míst konání fotbalu. Cesta z Teresvy do Dubového
je plná velkých děr, za obcí Krásnou přibylo několik sesuvů zasypaných pouze štěrkem. Cesta je
však sjízdná i pro osobní auta, ale čas k překonání 50 km dosahuje 2 hodin.
Malá hrstka dobrovolníků, jeden z Polska a dva z Čech spolu s iniciátory značení - Igorem
Hořením a Alešem Kučerou obnovili celkem 45 km tras v horských partiích - červenou turistickou
značku z Usť Čorné na Tempu a Trojasku, zelenou nástupní z Krásné na Tempu na Svidovci, červenou
značku z Usť Čorné na Klimovou na polonině Krásná a žlutou spojovací trasu do Usť Čorné k Jalynce
(kde se však nepodařilo obejít výrub v dolní části lesa).
Byly vyvezeny dva nové rozcestníky o obnoveny tak poškozené na Trojasce 1 702 m a pod
Klimovou 1 357 m, vybudován byl nový rozcestník pod vrcholem Klimové 1 492 m (na hranici
lavinového katastru). Ve velmi špatném stavu jsou doliny pod Popaďou (údolí Mokranky)
a Sivuljou (Plajská), kde se těží a těží, údolí Mokranky je za deště pro normálního turistu
blátivou pastí, bez mostů.
Na závěr uvádíme fotografii, vyschlé řeky Krasnošurka u obce Krásna, poté co byla voda
odvedena do trub pro malé GES. I přes protesty příznivců Karpat a odborné veřejnosti ukrajinská
vláda dala zelenou k stavbě těchto alternativních zdrojů energie. Další takováto elektrárnička
by měla příští rok vzniknout na řece Teresvě mezi Usť Čornou a Krásnou (nad Ozorelem) - více
o této problematice najdete
zde.
Poděkování patří dobrovolníkům - značkařům Zuzaně Semerádové, Gošce Dragnik, Ondřejovi
Kučerovi, budovateli rozcestníků Igorovi Hořenímu, který mistrně vedl naše ARO naložené
cementem, stavebním nářadím a trubkami po horských necestách, kolegům Milanovi Kickovi
a Paľo Balašičovi, který nás podporují při přesunech na Ukrajinu a servisují auto, Luboši
Veselému a Ivo Dokoupilovi za koordinování celého projektu značení.
Obnova značení turistických tras byla realizována díky finanční podpoře Malého lokálního
projektu rozvojové spolupráce Ministerstva zahraničních věcí České republiky.
Více o značení v letech 2011 a 2012 zde:
Mapa s aktuálně vyznačenými trasami v ukrajinských Karpatech
|
FOTOGALERIE
