Pokutsko-Bukovinské Karpaty, Putilské hory

Pokutsko-Bukovinské Karpaty jsou nejvýchodnější částí ukrajinských Karpat. A troufám si říci, že českým či slovenským turistům i nejméně známou částí. Oblast, která je značně zemědělsky využívána a jež je poměrně hodně osídlena si přesto uchovala velké plochy poměrně nenarušené přírody. Protože se ale jedná o oblast s poměrně nízkými horami dosahujícími výšky do 800 metrů, jen v nejvyšších partiích do 1 483 m (hora Rotilo) a proto, že značná část pozemků je ohrazena či využívána zemědělskými družstvy a možnosti turistiky jsou zde značně omezené, zaměřili jsme se na kraj jako na region s neobyčejným bohatstvím světských i církevních památek, zajímavých lidových obyčejů a původního způsobu života. V další části budeme region zkráceně nazývat Bukovina, byť se jedná o území dvou národopisných regionů – samotné Bukoviny a Pokutí.

Pokutsko-Bukovinské Karpaty na jihu a jihozápadě sousedí s pohořími Čivčiny, Hriňavy a Černá hora, na západě s pohořím Horhany a na severovýchodě jsou od Ruské tabule odděleny pahorkatinami jako Chotinská vysočina aj. Pokutsko-Bukovinské Karpaty táhnoucí se v délce asi 100 kilometrů nemají souvislý hřeben, ale jsou tvořeny řadou samostatných paralelních hřbetů oddělených četnými říčními dolinami. Největšími hřbety jsou Rebrovač-Dil, Sokolskij, Brusnij, Šurdin, Čimirna, Tomnati, Kamjanistyj (Kamenistý), Karmatura aj. s vrcholy jako Rotilo (1 483 m), Lisina-Kosmacka (1 465 m), Gaborjanska (1 444 m), Magura (1 010 m), Oseredok (1 365 m), Petrouška (1 139 m). Hlavními centry oblasti jsou městečka Krasnoilsk, Berehomet, Vižnica, Kosiv, Jabluniv, Pečenižin, Děljatin, Jaremča, Vorochta a Verchovina, která je zároveň významným turistickým a lyžařským centrem se skokanskými můstky, kde trénovali a trénují ukrajinští olympionici. O hodnotě přírodního prostředí této části ukrajinských Karpat svědčí i skutečnost, že tady byl vyhlášen národní park Huculština.