Zempléni hegység, Zemplínské vrchy po maďarsku

Zempléni hegység (Zemplínské vrchy) jsou pokračováním Zemplínských vrchů ležících na Slovensku. Jde o vulkanické pohoří, které vzniklo teprve v třetihorách. Tento fakt nám naznačuje, že podklad pohoří tvoří zejména vulkanické horniny. Pohoří je také nazýváno Hegyalja či Tokajské vrchy.

Nejvyšším vrcholem je Nagy Milic - Veľký Milíč (896 m), který leží přesně na hranicích se Slovenskem a je tak zároveň jedním z nejvyšších vrcholů i na Slovensku ležících Slánských vrchů. V jeho blízkosti lze nalézt dodnes dobře patrné obranné zemní valy z arpádovského období. Pohoří je odvodňováno řekou Bodrog a Hornád (Hernád), které jsou hlavními přítoky Tisy v této oblasti. Zemplínské vrchy nejsou známy ani tak svými turistickými možnostmi, jak spíše jedinečným tokajským vínem. Tomu se na jižních a východních svazích tvořených úrodnými vulkanickými půdami daří. A když k tomu připočteme sluneční svit, je o zdejší úrodu vína postaráno. Nejvýznamnějším obdobím tohoto kraje se tak stává vinobraní…

Hlavním turistickým střediskem tohoto pohoří je město Tokaj. V jeho blízkosti, nad soutokem řeky Bodrog s Tisou, stával pevný hrad, který byl v minulosti centrem hnutí za svobodu v Maďarsku. Ať již v roce 1663, kdy se stal hlavním opěrným bodem Imricha Thökölyho, Františka II. Rákocziho či v letech 1848 až 1849, kdy zde Maďaři vyhráli rozhodující bitvu s rakouským vojskem. V pohoří nalezneme lesní železnici Palháza.