Turistika v okolí Čierneho Balogu

Lesnícky skanzen vo Vydrovskej doline

Lesnícky skanzen sa nachádza vo Vydrovskej doline pri Čiernom Balogu. Jeho budovanie je názornou odpoveďou na mnoho otázok, ktoré vo vzťahu k najväčšiemu prírodnému bohatstvu našej krajiny verejnosť oprávnene vyslovuje. Keďže raz vidieť je viac, ako desať krát počuť, rozhodli sme sa vám priamo v lesných porastoch priblížiť široké súvislosti našej práce. Na trojkilometrovom "chodníku lesného času" je v súčasnosti 48 zastávok, ktoré vám mnohými zaujímavými exponátmi a predovšetkým prirodzenými lesnými stanovišťami ponúknu objavné pohľady na životodarné schopnosti lesa. Určite vás však zaujmú aj živé obrazy z histórie, súčasnosti a budúcnosti lesníctva. Veľmi pôsobivým doplnením areálu sú prírodné diela medzinárodnej skupiny umelcov eko - artu.

Prístup

Autom, autobusom i pešo. Ešte zaujímavejší však bude, ak využijete Čiernohronskú lesnú železnicu, ktorá vás z Hronca, alebo Čierneho Balogu privezie priamo na zastávku Vydrovo – Skanzen. Cestovný poriadok je na www.chz.sk.

Sezóna

Lesnícky skanzen je otvorený denne od 1. mája do 15. októbra v čase od 8.00 hod do 18.00 hod. Keďže prehliadková trasa prechádza prirodzeným lesným prostredím prispôsobte tomu, prosíme, svoju obuv a odev.

Kontakt: Lesnícky skanzen, Lesy SR – Odštepný závod Čierny Balog, Hlavná 245, 976 52 Čierny Balog, telefón: 048 619 13 26, E-mail: lesycb@lesy.sk, http://www.lesy.sk.

Dobročský prales

Národná prírodná rezervácia Dobročský prales sa nachádza na strednom Slovensku vo Veporských vrchoch, 6 km od čiernobalockej osady Dobroč. Je jedným z najstaršie chránených území na Slovensku - od roku 1913. Dôvodom ochrany je zachovanie posledných zvyškov pôvodných lesov, ktoré sa vyvíjali na našom území tisícročia, než dospeli k dnešnej konečnej podobe - vrcholovému (klimaxovemu) štádiu.

Celodenní túry ve Veporských vrších

Náročnější turistiku, pro fyzicky zdatnější turisty – středně náročné trasy nabízí pohoří Veporských vrchů. Ze sedla Tlstý javor lze uskutečnit celodenní túru na Tri chotáre a Klenovský vepor nebo se sedla Uhliarka údolím Rákytovo na Dobroč. Nebo odbočit z vrcholu Tri chotáre na Železnou bránu a sedlo Pereš do Havrilova.

Na Tri Chotáre a Klenovský Vepor

Ze sedla Tlstý javor – 1 018 m (na silnici Č. Balog – Sihla, zast. busu) se vydáme nenáročnou hřebenovkou po červené turistické značce – Rudné magistrále na východ po loukách, s překrásnými výhledy na jih na náhorní planinu se Sihlou, Drábskem a Lomem a vulkanickým pohořím Poľana na horizontu. Přes samoty na Sedmáku a dojdeme k osadě v sedle Kysuca-Uhliarka (920 m, cca 1,5 hod), kde se nachází ohniště s výhledem na Klenovský Vepor. Zde můžeme odbočit po zelené do hluboké doliny Rákytovo směrem na sever a do Č. Balogu, části Dobroč (cca 2,5 hod). Červená značka stoupá lesem na Tri chotáre (1 140 m, cca 50 min) – cca 100 metrů po modré a žluté značce se nachází horská louka s výhledy na majestátný Klenovský Vepor. Po červené krátkým sestupem na Šopisko a dlouhým pozvolným stoupáním pokračujeme na Machačův Grúň – za ním už ostrým výstupem na mohutný Klenovský Vepor (1 338 m, cca 1,4 hod) který se na samém vrcholu odvděčí krásným výhledem k jihu . Ještě ostřejší sestup následuje do Sedla pod Vartou (voda se nachází na odbočce u chaty pod Veprom) a poté pozvolnou lesní hřebenovkou dojdeme na sedlo Machniarka (cca 2 hod). Zde opustíme Rudnou magistrálu a klesáme po modré, zdlouhavým 3 hodinovým sestupem Starou dolinou, do Č. Balogu, do místní části Dobroč. Celkem cca 9 hodin pochodu.

Tlstý javor – Tri chotáre – Železná brána – Pereš – Havrilovo

Ze sedla Tlstý javor – 1 018 m (na silnici Č. Balog – Sihla, zast. busu) se vydáme nenáročnou hřebenovkou po červené turistické značce na východ po loukách, s překrásnými výhledy na jih na náhorní planinu se Sihlou, Drábskem a Lomem a vulkanickým pohořím Poľana na horizontu. Přes samoty na Sedmáku a dojdeme k osadě v sedle Kysuca-Uhliarka (920 m, cca 1,5 hod), kde se nachází ohniště s výhledem na Klenovský Vepor. Po Rudné magistrále stoupá po lesní cestě na Tri chotáre (1 140 m, cca 50 min). Odtud odbočíme po modré, s překrásnými výhledy po levé ruce na Klenovský Vepor, směrem na Železný kříž a sedlo Pereš do Havrilova (cca 2,5 hod). Odtud je možné odjed busem na Č.Balog (odj. v 15.43, příj. Č. Balog 16.17), dlouhou chvíli čekání na jediný odpolední autobus stín restaurace nezpříjemní! Celkem cca 5 hod. pochodu.

Lom nad Rimavicou a pramen Ipľa

Pokud se vám již dolina Čierného Hronu bude zdát těsná a budou vám chybět daleké výhledy, vyjeďte jedním z autobusů směřující z Čierného Balogu na Sihlu a do 17 km vzdáleného Lomu nad Rimavicou, do nejvýše položené obydlené obce na Slovensku ve výšce 1 015 m.

Odjezdy autobusů na www.idos.cz – ranní spoj od OÚ jede 6.48 h a 17.06 denně, v 10.00 a 14.48 v sobotu, neděli a svátek, v 11.25 a 14.56 v pracovní dny.

Dnes má obec 300 obyvatel, tato vrchárská obec byla založená v roku 1799 a byla osídlena především Poláky, kteří sem přicházeli z Oravy likvidovat kalamitní dřevo (v obci je patrný vliv polské architektury i tradic). Obci dominuje klasicistický kostel z let 1812 až 1818.

Obec je díky své nadmořské výšce vhodným nástupním místem na nenáročné túry s jedinečnými výhledy na Poľanu, Veporské vrchy, ale za jasného počasí především na Nízké ale i Vysoké Tatry. Příjemná túra nás po modré značce zavede po cca 1,5 km po asfaltové lesní cestě na okraj lesa s cykloturistickým rozcestníkem, zde odbočíme vpravo po lesní cestě asi po 200 metrech (kde lesní cesta začne stoupat) uhneme úvozovou cestou doleva a přes louky – pastviny vyjdeme po 1 km na hřebínek Čiertaže (asi 1 045 m) k sloupům vysokého napětí. Zde narazíme na červenou, která vchází do lesa a odbočuje k upravenému pramenu Ipľa (cca 250 m). V příjemném přístřešku lze posvačit případně i přespat. Zpět se po červené vrátíme na kraj lesa a pastviny a vydáme se na východ (není třeba chodit podél el. sloupů, kde je pěšina zarostlá, ale po kraji pastviny) až na Čiertaž 1 102 m n.m. a rozcestník s modrou značkou Pod Čiertažou (2,5 km) – po celou dobu se nám naskýtají překrásné výhledy na panorama Tater s Lomem pod námi. Zpět se do Lomu můžeme vrátit po modré (4 km). Celá nenáročná trasa měří cca 9 km.

V Lomu nad Rimavicou je možné zakoupit potraviny a ve dvou krčmách tekuté občerstvení (v restauraci a samoobsluze naproti pošty v centru nebo v malé stylové hospůdce s malým krámkem na začátku obce u odbočky z hlavní silnice).

Podél zdravotnického střediska uhneme mezi bytovky a podél vysílače přejdeme přes chalupářskou osadu Skalník na louku nad Drábskem 960 m (cca 1,5 km), v horské obci je obchod a občerstvení. Po místní silnici zamíříme po loukách s překrásnými výhledy na Tatry směrem k Sihle – asi 1,5 km (přejdeme hlavní cestu na Hriňovou a podél vleku sejdeme do obce).